Taxikaření nebo bydlení ve městě?

Prestehovala jsem se sice z mesta do mesta, ale ☝️ konecne nemisim taxikařit, a to je takova paráda!!!

Je to něco za něco... Pro malé děti je vlastní zahrada požehnáním, pro větší už trochu horší kvůli taxikaření, ale pokud je dostupná hromadná doprava, ty úplně větší děti už budou jezdit samy. 🤷
Kdybychom my mohli vrátit čas, koupili bychom starší barák ve městě a zrekonstruovali ho. V dnešní době už je ale i tahle varianta úplně mimo finanční možnosti. Jsem Ti moc nepomohla, co? 😁

Bydlíme cca 18km od většího města a 2km od vesnice kde je školka, škola, lékaři, obchody.., nejstarší dcera jezdí busem do města na střední a má tam i atletiku, takže tu už nevozim(jeste loni jsem ji na atletiku vozila), další dvě děti chodí do školy do vedlejší vesnice a mají tam i kroužky, takže těm dělám taxikarku. Nevadí mi to, když jsme si tady stavěli dům (před 6 lety), tak jsem s tím tak počítala. Bydlení v dome se zahradou pro nás byla priorita. Ale já nechodím do práce, takže mohu pro deti dojet nebo je odvézt, kdykoliv je potřeba. Jo a taky se ruzne střídam s ostatníma rodicema a navzájem si vozime děti na tréninky a nebo i ze školy.

My děláme taxikáře.S manželem se střídáme.Ale počítali jsme s tím.V paneláku jsme bydlet nechtěli.

Tohle záleží jen na vás, pokud vás v obci nic neřeší a máte větší děti, tak bych stěhování zvažovala, ale to je moje nastavení. (Vyrůstala jsem ve městě, teď ziju na vesnici)

Já bydlela mimo město a teď mi to ve městě v paneláku absolutně vyhovuje. Ale já taky nejsem domkový typ. Nicméně tam asi i dost záleží na tom, jak často jezdí ty autobusy, potom později kdy jede poslední (a ještě později kdy jede ranní). Je pravda, že pro mě to bylo nejvíc omezující někdy od druhé třídy do páté, kdy jsem prostě nemohla zůstat s kámoškama, protože se předpokládalo, že přijedu konkrétně tímhle autobusem. Po nástupu mobilů už to bylo lepší. Teď maj děcka mobil hned, tak by to snad nemuselo tolik... ale nevím, no. Pak to bylo zase blbé v té pubertě (protože buď přijedeš v deset večer nebo v pět ráno, že...)

My tiež mesto mame cca 20-25min ale presťahovať sa neplánujeme každý deň chodíme do mesta do roboty takže berieme aj deti do skolky keď deti budú staršie tak na prípadné krúžky budú sa zo školy dopravovať samé a my ich potom len odvezieme domov 🤣 a čo sa týka dopravy ku nám chodí autobus cez víkendy, prázdniny a sviatky 1x do hodiny, cez tyzden - šk. Rok 1-2x (ráno a poobede 2x) takže aj do/zo školy sa budú vedieť dopraviť samé ak to bude potrebné.

@rybizka Nechci, aby až budou děti větší, musely tohle podstupovat. Nebo čekat někde na bus, co jede do vsi 2x za den apod. 🙂 Takže se stěhujeme dokonce v Praze do jiné části Prahy, kde je to bezpečnější, je tam metro a tak. 🙂 Ale spousta lidí žije tak, že žijou dál od města. Vždyť všichni se do měst stejně nevejdeme. 🙂 Je to čistě na Vás. Ale i pro děti, i až budou věkově starší, je pohodlnější pěškobus ve městě. To je jasný. 🙂 Jako málá jsem žila v okresním městě a i babičky s dědou. V domku ve městě. U nás nikdo na vesnici nežil, takže k tomu nejsem vedená a můj muž je z velkoměsta, kterého se naštěstí nechce vzdát. Kdo je zvyklý na takový život mimo město, bude mu to připadat fajn.

@zmrzlinka I ve městě jsou přece domy. My taky žijeme v domě se zahradou, který je ve městě. Nemusí člověk hned žít v panelovém bytě. 🙂

Vyrostla jsem na vesnici a do skoly celou ZŠ a SŠ jsem dojizdela vlakem (každou půlhodinu spoj,5 minut jízda).Kroužky jsem nemela žádné,po skole jsem jezdila hned domu a tam byla v izolaci.
Městské děti-spolužáci se pak odpoledne scházeli na hřišti, později v “hospodě” a Ja řešila jit x nejit zas na vlak 🙄.
Takze pak kdyz jsem řešila vlastní bydleni s rodinou,bylo to jasne - jedine do města! Vsechno ve vzdálenosti 200m 👩🏻‍🎓⛸⚽️🎭🎹 A bylo to ideální rozhodnuti.

Ja jsem tábor Ne taxikaření. Sice bydlím v paneláku na sídláku, ale všechno při ruce. Syn 9r už úplně samostatný - škola, kroužky, kamarádi si obstara sám pěšky, max. par zastavek MHD. Mít předškoláka na vesnici by bylo fajn, ale teď už teda vůbec. A jinak les máme par metru od baráku, běžně nám pod okny behaji zajici, vcera jsem pár km od nas pozorovala srnky. Vikendy si výletíme kam se nám zachce nebo jsme u muže na baráku, takže příroda nám nechybí. Za mě teda ideál byt ve městě a k tomu chata tak do hodiny od domova v přírodě, což díky muži máme. Kdybych mohla jen jedno, tak byt ve městě. Ta sídliště jsou sice hnusná, ale žije se mi tady pěkně. Lépe než v centru města (tam se mi bydlelo skvěle jako bezdětné)...jako samozřejmě úplně nejvic by se mi libil krasny dum treba nekde v Troji nebo Podolí, ale 30mega nemám no 😁

@teate pro puboše je zivot na vesnici kde je spatná doprava peklo. Jsem ráda ze nasi takové ambice nemeli 😁 a od babicky jsem o prazdninach beztak pri kazde prilezitosti zdrhla do mesta. A kamaradi z vesnic meli od cerstvych osmnactin nejaky stary auto, jen aby byli mobilnější.

@20190418 naprosto souhlas 👍 jeste teda me se libi varianta byt v dome se zahradou, to jsme meli donedavna, ale daleko od deti skoly a v miste kde nebylo uzivatelsky moc co nabidnout (takova prumyslovejsi cast mesta, kde i autobus jel 2x za hodinu, o vikendu 1x). Ted jsme sice v panelaku, ale na sidlisti, kde je uplne vse a pres ulici park a vedle parku les. Deti sice maji skolu na vedlejsim sidlisti, ale v dochodne vzdalenosti, takze se mi strasne ulevilo. Dcera sice oplakala zahradu a bazen ale uz ted tezi z toho ze ji nevyzvedavam v urcitou hodinu, ale ze mi muze zavolat a být treba hodinu jeste s kamoskama venku a pak teprve jit domu.

My šli z centra Prahy kousek za Prahu do obce kde je úplně vše v docházkové vzdálenosti ,ale stejně jezdíme autem ať toho stihneme víc. Odpolko chodíme pěšky když zrovna nejede že schůzky. Na střední stejně budou muset dojíždět, ale to jim neublíží, zase jim nejde dělat poskoka bůh ví do kdy. Dětem samostatnost neublíží. Pro nás je k nezaplacení mít dum ,zahradu, bazén a přírodu za domem . V ulici máme spoustu přátel, děti taky. Nedovedu si představit být s dětmi někde na pražském sídlišti. Bezdětná jsem milovala být v Praze ,ale s příchodem dětí jsem úplně otočila. Tohle jsou situace, které si musíte rozhodnout dle svého životního stylu .

@teate to jo ,ale vesnice je prostě vesnice.Ja mám za barakem louku a kousek les.Ve městě bych měla za barákem další barák nebo silnici.

@rybizka já jsem celý život na vesnici a nikdy mi to nevadilo. Naopak jsem byla šťastná, že nežiju v bytovce, ale v rodinném domě. Od 11 let jsem jezdila na gymnázium do města autobusem nebo vlakem a v pohodě. Izolovaná jsem si nikdy nepřipadala, když jsem chtěla, zůstala jsem ve městě do večera. Měla jsem tam i kroužky. Nikdy mi cestování nevadilo, bylo to půl hoďky tam a půl zpět a povídala jsem si s ostatními dojíždějcími mládežníky nebo jsem chrněla. V dospělosti jsem se stěhovala opět na vesnici blízko velkého města do vlastního rodinného domu, protože mě bydlení ve městě vůbec neláká.

Já bych nikdy město neopustila, naštěstí to manžel vidí stejně. Já byla úplně samostatná tak od 8 let (bydleli jsme v centru města), došla jsem si kamkoliv, až do konce gymplu chodila do školy pěšky. Dneska dojdu pěšky kamkoliv potřebuju, školku mám přes ulici, do práce dojdu pěšky, nákupy svedu pěšky. V zahradě žádné kouzlo nespatřuju, mám minutu chůze od bytu dvě hřiště, do čtvrt hodiny mnoho dalších. Když jsme u rodičů (barák za prahou, velká zahrada a les za domem), tak odtamtud prcháme pryč jak to jde

@drep nákupy jsou jediná vec, kterou pesky nezvládnu. I kdyz vezmu batoh, tak me to stve se s tim nosit. Takze pesky maximalne pro rohliky a neco dobrého. Kdyz byla nekstarsi mimino, neridila jsem a na nakupy jsem jezdila s kocarkem, mimino v satku, nakup v kocarku 😃

Díky, holky. Včera v noci jsem si tu přečetla starší diskuze na podobné téma. Štve mě, že nedokážu být vyhraněná a prostě si stát za tím jediným rozhodnutím buď a nebo. Žiju teď totiž to taxikaření, které jsem do teď neznala. Jako malá jsme bydleli v menším městě v baráku v centru, byla jsem samostatná, všude se dalo jít pěšky. Až na střední jsem dojížděla busem a teda neměla to ráda... ale zase nemáme peníze na to mít dům ve městě, ani nějak víc prostorný byt.. No jo, je to asi něco za něco a já nějak nejsem schopná rozklíčovat, co je pro nás to nej...

@rybizka clovek holt musi vytezit to, co ma. Nikdy nic nebude idealni...

@teate jenže dům ve větším městě je finančně úplně někde jinde než na vesnici 🤷🏻‍♀️

@rybizka těžké poradit. Kor když máte tři děti, to je úplně o něčem jiném než když je jedno nebo dvě. Víc než vození bych řešila finance, jelikož dům je žrout peněz i času .

@martinka_33 já samozřejmě taky nesvedu velký týdenní nákup, ale hlavně proto, že jsme se hrozně nenažraní a neutáhla bych to🤣🤣🤣 ale jinak když nemáme náladu na velký akce, tak jdeme na super hřiště do parku a cestou koupíme rohlíky v albertu

@drep tak.to mam taky tsk.

@veroniquecz Tomu rozumím. Ale autorka o finančních možnostech nepsala nic. Tak jsem jen napsala, že dům může mít i ve městě - že my to tak taky máme. 🙂 Město hned neznamená panelákové sídliště. 🙂

@rybizka a tihnete osobně k tomu domečku, starate se třeba rádi o zahradu nebo o domeček? Já zažila od každého něco, s rodiči jsme bydleli na baráku na vesnici, měla jsem krásné dětství, na ulici s kamarádama 🙂 od 3.tridy jsem nastoupila do jazykové školy do města a začala jsem dojíždět, bylo to sice jen 15min, ale vzpominam si, jak jsem byla starší, že mi to vadilo, pořád hlídat, kdy mi jede autobus, holky se potkávaly po škole a já jela busem domu...v dojíždění jsem pokračovala i na střední, ale to už jsem měla cosi volnejsi, byla jsem starší, začala jsem jezdit autem...na vysokou jsem šla do velkého města, to byla paráda, užila jsem si veškeré služby, co město nabízelo...po vysoké jsme s manželem přemýšleli, co dál a nakonec jsme zakotvili na mensim městě, odkud muž pochází, je tu všechno, co potřebujeme, v dochozi vzdálenosti-skolka, škola, za rohem obchod, pekárna, lékárna, kino..takže jsme hodně spokojeni. Bydlíme v bytě, a ač nás někdy štve, že nám chybí balkon, teď jsme šťastní, ze máme vše po ruce, i pro děti, všude zeleň, hřiště...takže pro nás je toto priorita a domeček si pořídíme třeba někdy na stáří. Nejlepší by byl domeček ve městě, ale to se nedoplatime.

za me je ideal byt ve meste a chata na vikendy a prazdniny 🙂 myslim, ze by me jenom dum se zahradou nafurt omrzel, potrebuju menit prostredi 🙂 no a jinak jsem hrozne lina, starat se o dum je sileny :D

Ja jsem odchovana vesnici a ve meste zit nedokazu, respektive jsem v nem opravdu nestatna, to taxikareni byt muze nemusi, s nasima jsem.mela na vesnici skolku, skolku, vsechny krouzky,takze nas nikam nevozili a chodili jsme pesky, pak jsem se prestehovali od 4 km dal a ja kazdy den jezdila vedle do vesnice na vlak za jakehokoliv pocasi, pozdeji i bracha, ktery tam dojizdel do skoly a na krouzky, bud jel bus nebo na kole, kdyz bylo pekne a chtelo se, sli jsme pesky, ted jsme na vesnici jine, skolku mame, do skoly musi busem nebo na kole cca 5 km, ale skola je cestou do mesta,kam jezdime do prace, takze zadna zajizdka, zalezi proste na vybavenosti obce a vasi narocnosti, kdyz je v obci krouzek fotbalu, hasicu, turistak atd, a decka si nevyberou krasobrusleni,tak se taxikarit nemusi

@lobella u nas ve meste je bambilion krouzku a sportu a decka si stejne vybrali to co je v okolnich mestech. Holt si musely pockat az se tam zvladnou dopravit sami
Zacali to zvladat kolem 10 let, driv se jim samotnym dojizdet nechtelo.
Ja jsem holt typ, co nemini taxikarit. Vycerpalo mne uz vodeni a vyzvedavani deti ze skolky😅